Vyjíždí na kolemjdoucí psy a když je v nervu tak dokáže vyjet i po nás

Martina Chomátová je má spolužačka. Ale ne jen tak ledajaká. Spolužačka z plážového podnikání. Je to žena plná energie, s inspirací k akci a střeštěných nápadů. Má odvahu s námi sdílet témata, při kterých pochopíte, že nejste jediná, kdo si šáhl na dno své existence. Zároveň to umí podat tak, že nečekaně vyprsknete smíchy na klávesnici ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Viz tento její článek 🙂

Martina inspiruje ženy k hravosti. Její motto zní: „Každý den si hrej.“ Pokud jste žena a matka, její stránky Vás rozveselí. Zjistíte, že jsou i horší věci na světě než úklid a starosti. Že důležité je zůstat v přítomnosti a umět si hrát se svými dětmi. Ze všech těch domácích prací si udělat zábavu a důvod ke hře, k radosti. Její stránky jsou krásně barevné a veselé. Nabízejí hravým způsobem, jak z trablů ven.

Martina mne na začátku roku kontaktovala ohledně mého webu. Sdělila mi, že se jí líbí moje inspirativní články a nové pohledy na vztah se psem. Hledala řešení pro záludné útočné výpady jejího pejska, 5letého Parson Russel Terriera – Pantyho.

Panthy s Martinou

Nabídla jsem ji konzultaci právě po skypu. Ihned přijala a domluvily jsme termín.

Před smluveným hovorem jsem ji zaslala dotazník, ve kterém mi odpověděla na základní informace o psu a co chce s pejskem konkrétně vyřešit. Lépe se nám pak skypový hovor vedl a nestrácely jsme čas základními otázkami.

Tento skype hovor proběhl na začátku března 2016.

Podívejte se na Martiny hravé stránky

www.playeveryday.cz

Nyní si prosím vyslechněte, jakým způsobem ji rozhovor pomohl ve vztahu s Pantym a jak na tom jsou nyní. Čtyři měsíce poté.

 „Co tě na mém webu zaujalo, že jsi mne kontaktovala emailem?“

Tak nejdřív článek – kdo je expertem. To mě hodně inspirovalo. A jelikož jsi takovým lidským způsobem psala o tématech a problémech pro páníčky psů jako jsem já. Hodně se mi líbí jak propojuješ ty dva světy a nabízíš mraky inspirací. Ty jsi prostě takový Play Everyday pro život s pesanama :D. Tvuj ebook na procházkách mě hodně inspiroval a dodal mi další kousky skládačky. Četla jsem a říkala si, že seš snad kouskem jako já :D. Všude nacházet propojení a jak mi to zjednoduší a rozradostní život.

„Co si v tu dobu s Pantym řešila?“

No řeším to stále, ale už je to lepší. Zrovna jsme se přestěhovali do nového. Panty to nesl těžce. Stěhovali jsme se za poslední dobu dvakrát, do toho se nám narodilo mimi. Neměla jsem na něj čas a energii a tak zdrhal. To bylo teďka novinka. A jelikož se musí nejen naše bydlení, ale i psi podřizovat společným pravidlům domovu s tchány, bylo složitý najít cestu ven. Staré téma je, že Panty vyjíždí na kolemjdoucí psy a když je v nervu tak dokáže i vyjet po nás, po dětech. To všechno se teď zhoršilo díky všem novinkám. Byla jsem z toho leckdy zoufalá.

„Měla jsi nějaké pochybnosti před naším hovorem? Co sis myslela, když jsem ti nabídla skype konzultaci?“

Těšila jsem se na to :). Miluju práci na sobě a jelikož Panty je můj první pes, tak se hoooodně učím. No a postupně mi do života přicházej skvělý učitelé. Moc jsem si vážila toho, žes mi nabídla konzultaci a že mi chceš pomoct. Říkala jsem si: “aha, konečně to někdo dělá tak, jak to já cítím. V souvislostech :).”

„Jak si se cítila při hovoru?“

Jako bysme se znaly odvždycky :D. No a pak, upřímně, místama jsi mě dostala. Dokázala jsi mi popsat svět očima Pantyho a já se cejtila tak hrozně. Bylo mi to líto, že jsem to nedokázala jinak a že vnímá život s nedůvěrou. Nestíhala jsem zapisovat, co mi všechno říkáš. Bylo to fakt jakoby ses napojila na mýho psa z Řecka!!!! 😀 a popisovala mi co se u nás děje.

„Bylo něco, co ti během hovoru nebylo příjemné? Nějaká otázka? Mé vystupování. U čeho ses třeba zarazila, že se na to vůbec ptám?“

Konkrétně už si asi nevzpomenu. Ale vlastně mi naopak bylo příjemný, jak to uchopuješ celkově. Tolik souvislostí by mě nikdy nenapadlo. Vlastně jsi mě dokázala postavit před zrcadlo, před hotovou věc, místy to bylo docela drsný (ale nic ve zlým, to jsem si napáchala sama), ale tak laskavě. Měla jsem pocit, že tady je se mnou ta holka z Athén a chce mi fakt pomoct, chce pomoct mýmu psovi. Rozmotat tu šlamastiku, ve který jsme se octli. Takže nejdrsnější asi pro mě bylo připustit si, že když se takhle chová, nemá vedle nás důvěru vlastně v nic a nikoho.

„Co tě naopak nadchlo?“

Nejvíc mě nadchlo, že jsme díky jednomu skypu dokázaly rozmotat to klubko v základu a já pak mohla vymýšlet dnes a denně x tipů, který náš vztah neustále zlepšujou. A hlavně mě nadchlo to, že jsem po rozhovoru s Tebou měla pocit, že když jsem něco v minulosti podělala, neznamená to, že to bude už navždycky. Ale že každej den mám možnost udělat krůček k nápravě. Věděla jsem, že mám před sebou velkou výzvu. Ale taky, že mi stojí za to se do toho pustit. Fakt mě skype s Tebou a to na co jsme přišly ohromně nakoplo.

„Rozuměla jsi všemu? Proč co a jak dělám? Dávalo ti to smysl?“

No jasně. Bylo to jakobys mi pomohla přeložit jazyk někoho, na kom mi moc záleží, ale já mu faaakt za boha nemohla porozumět. Takže mi to secvakávalo při našem skypu neustále a já si zapisovala jak mourovatá. Protože to byl jeden AHA vedle druhýho :).

„Zažila jsi nějaký aha moment,o který se chceš podělit?“

Tak to snad neni možný, vždycky odpovim dopředu na otázku, kterou vytušim, že přijde :D. Tak konkrétně: asi nejdůležitější bylo uvědomit si, že když se u nás v životě dějou nějaký změny, musím se naopak Pantymu věnovat O TO VÍC. Protože on tomu nerozumí, má strach, potřebuje cejtit jistotu a zázemí. A já paradoxně dělám opak. Což je pochopitelný, páč si na ty změny taky zvykám. Tohle bylo asi nejdůležitější.

„Co se dělo po této skypové konzultaci? Měl na tebe hovor nějaký vliv? Změnilo se v tobě něco?“

Co se dělo? Byla jsem z toho chvíli dost sešmodrchaná. Bylo mi smutno, vyčítala jsem si to. Ale naštěstí jen chvilku a pak jsem v hlavě sumírovala co můžu pro náš vztah s Pantym udělat. Měla jsem doma čerstvý mimi, takže kupodivu jsem nezačla akčnit hned. Ale postupně jsem se do toho vrhla. A začla sledovat ty efekty toho, co jsem zavedla 😀 neuvěřitelný. V mých očích.

„Kdy se věci s Pantym začaly měnit?“

To se dá těžko říct. Myslim ale, že tak týden, dva po tom, co jsem se mu začla víc věnovat. Našla jsem si v okolí holku, která dělá cvičák pro reaktivní psy a zároveň psí hlavolamy. Každej den jsem se mu věnovala. Buď procházka, nebo nějaký blbinky – dogdancing, hlavolamy, frisbee. Každej den prostě něco. Alespoň 5 minut. Zároveň na procházce už to nebylo jen o tom, že já jdu a pes si dělá co chce. Ale pořád jsme spolu něco dělali. Tu čuchání, tu povel, atd. A u mě je to paráda. A já si začla s oblibou ty naše procházky servírovat pravidelně, protože načerpám energii z lesa, odpočinu si, nabiju se. A dokonce s sebou někdy berem i psa od tchánů a zkoušim na něj podobný kejkle :D.

„Jaké je to teď?“

Teď je to tak, že je Panty spokojenej. Našli jsme v rámci mezigeneračního bydlení s různými přístupy ke psům myslím skvělý řešení. Panty ví, kde má domov, zároveň přestal vyjíždět na okolí a já líp čtu jeho signály. Dávám mu prostor, když jsou u nás návštěvy, abych ho zbytečně nestresovala. Snažím se na něm vidět to pozitivní a je toho mraky. Třeba včera vyjel po jedný holčičce. Dřív bych to vnímala jako tragédii a dnes už vím, že měl v sobě napěchovanej stres z kolemjdoucích psů a vedra. Vypadá to vždycky drsně, ale on prostě jen udělá rychlejší pohyb a člověku nic neudělá. Tak ho s tim respektuju, že to je jeho teriéří jazyk. Samozřejmě bych byla nejradši, kdyby uměl odejít atd. Ale i tak jak to je teď je to vlastně skvělý. Jsem za to moc vděčná, že máme zas parťáka. K mojí dokonalý představě to má ještě daleko, ale do háje s dokonalostí :D.

„Měl náš rozhovor vliv na to, jak to je teď? I přesto, že jsme se neviděli na živo?“

Kupodivu jo. TO je mazec co? Že jsi nás vlastně nikdy neviděla. No byla jsi určitě ten motor na začátku a taky ta vrba, který jsem si mohla v zoufalství “postěžovat”, sdělit všechny souvislosti a najít nám to základní řešení. Smekám Ti. Fakt. Moc nám to s Pantym pomohlo.

„Byla bys ochotná za konzultaci po skypu zaplatit?“

To co máme teď s Pantym je k nezaplacení :). Toužila jsem zas po tom klidu, kdy budu vědět, že mi pes nezdrhá ze zahrady, že se nemusím stresit, kdy mi kdo zavolá, že někde otravuje nebo nedejbože že by ho přejelo auto. V úvaze byl i elektrickej obojek. Díky tomu co jsem se od Tebe a knih co čtu atd. naučila, jsme přišli na řešení,  který je super pro všechny. Takže tohle knowhow, Tvoje zkušenosti, to jak ses dokázala na nás “napojit” (ač nechápu jak to děláš) – to si definitivně žádá odměnu.

„Doporučila bys skypovou konzultaci jiným pejskařům? Kterým?“

doporučila bych to lidem, kteří jsou třeba jako já v koncích se svým psem a nevědí už co. Většinou jsem hledala odpovědi na klasickým cvičáku, ale ten jenom naše problémy zhoršoval mi přišlo. Takže lidem, kteří už nevědí kudy a potřebujou základní start a taky podívat se na svět očima psa, protože jim ty souvislosti třeba nedocházej. Někomu kdo má psa úplně poprvý a nebo třeba nějakej drsnej případ.


Brečím dojetím. I pro mne je to silné. Jakoby se kruh uzavřel a já zpětně pocítila smysl své práce.

Smysl toho, co dělám a že to má cenu. Že i přesto, že jsem míle daleko, jsem schopná pomoci.

Nemám školu na psychologii ani nic takového. Rozhovory vedu intuitivně. Vlastně dokáži  velmi rychle rozpoznat, kde je ten „zakopaný pes.“

Co jsem se tady v Řecku naučila, je trpělivost a vlídnost. Není někdy lehké vyslovit, co se děje na druhé straně, aby to člověk dokázal přijmout.

Vím ale také, jak to bolí, když vás něco vnitřně trápí se svým čtyřnohým přítelem. Těžko se pak hledá pochopení a podpora.

I pro mne to je neuvěřitelné, že takto dokáži pomáhat.

Martino, děkuji Ti za tvou otevřenou zpověď. Ve svých odpovědích si vyjádřila přesně to, co bych já těžko lidem psala. Moc si toho vážím a děkuji Ti.

Pavli

Zajímá vás, jakým způsobem konzultace funguje?“

3sipky-dolu-cervene

>>Přečtěte si o ní ZDE<<

podpis

 

Pavla Polymnia

Mým posláním je předávat neviditelné ve vztahu se psem. Hledám souvislosti a pravé příčiny vzniku problémů. Zvu vás do světa, ve kterém nejste důležitější ani vy, ani váš pes. Jste důležití oba stejně. „Naučím vás porozumět vašemu psu a skrze něj i sobě."

Vytvořila jsem pro vás jedinečný on-line kurz, díky němuž se stanete přímo EXPERTY na vztah se psem a nic vás v něm už nezaskočí. Budete si umět poradit v jakékoliv situaci.

Jsem autorkou on-line kurzu Vztah se psem na 100%

Napsala jsem pro vás ebook zdarma, který je psaný pro psy, abych vám odlehčenou formou ukázala, jak moc záleží na tom, abyste správně rozuměli psí řeči. Jsem autorkou e-booku zdarma Jak vyzrát na páníčka (návod pro psa)

Jak jsem s kynologií začala a proč v Řecku si přečtěte zde>>.

Komentáře